Akciový výhled

Existují v zásadě dva základní druhy dluhopisů. Nejčastěji se jedná o klasický kuponový dluhopis, jehož emitent vyplácí věřitelům (držitelům dluhopisu) pravidelný úrok, ať už roční, nebo třeba měsíční. Tento úrok patří mezi tzv. kapitálové příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů.

Pokud dluhopis vydává emitent s oficiálním sídlem v Česku, standardně úroky vyplácí už zdaněné patnáctiprocentní srážkovou daní. Za odvedení daně odpovídá emitent dluhopisu. Tento příjem se tedy do daňového přiznání již neuvádí. Pokud ale emitent l při výplatě úroku daň nesrazil nebo pokud se jedná o zahraničního emitenta, a tedy příjem ze zahraničí, uvádíme příjem z vyplacených úroků do daňového přiznání jako dílčí základ daně.

Tady je na místě upozornit, podobně jako u dividend, že mnoho emitentů dluhopisů, které se nabízejí a prodávají v Česku, má sídlo v zahraničí. V takovém případě je nutné postupovat obdobně jako u dividend ze zahraničí, tedy příjem v Česku zdanit. Pokud byly úroky zdaněné už v zahraničí, v příloze daňového přiznání č. 3 pak můžete uplatnit zápočet daně sražené v zahraničí.

Přiznej se jako kapitalista

Investice a daně

Náš miniseriál věnovaný danění příjmů z investic je zatím v polovičce. Nenechte si ujít další díly. A ano – klidně se vraťte sem, na tomhle místě je včas budeme inzerovat.

• Akcie a fondy

• Dividendy

• Dluhopisy

• Nemovitosti

Byl-li úrok vyplacen v cizí měně, přepočítáme ho na české koruny jednotným kurzem stanoveným pro každé zdaňovací období pokynem Generálního finančního ředitelství dle průměrných kurzů ČNB.

Zaokrouhlování, nulová daň

U dluhopisů emitovaných do 31. prosince 2012 platí ještě přechodné ustanovení, podle kterého se základ daně stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se pak zaokrouhluje se na celé koruny dolů. Například dluhopis se jmenovitou hodnotou 1 Kč a úrokem pět procent ročně vyplácí úrok pět haléřů na jeden cenný papír, což se zaokrouhlí na celé koruny dolů, tudíž základ daně je nula korun – bez ohledu na to, kolik kusů dluhopisů investor vlastní. Podobně dluhopis se jmenovitou hodnotou deset korun a úrokem devět procent. Zde je vyplácený úrok 90 haléřů, což se také zaokrouhlí na nula korun a daň se tedy neplatí.

Ovšem pozor, od 1. ledna 2013 platí novelizace, podle které se u všech dluhopisů emitovaných od 1. ledna 2013 základ daně už nezaokrouhluje po jednotlivých cenných papírech, ale až v součtu za všechny. Tedy pokud vlastníte dluhopisy s jmenovitou hodnotou jedna koruna emitované až v roce 2013 a později, tento dluhopis nese například pětiprocentní úrok a vy máte sto tisíc kusů, emitent dluhopisu vám vyplatí roční úrok 5000 korun. (Srazí z nich patnáctiprocentní daň, takže vám přijde 4250 korun.)

Výnos zero-bondu

Vedle klasických kuponových dluhopisů existují také zero-bondy, což jsou dluhopisy, které nevyplácejí žádný úrok, ale jejich emisní hodnota je záměrně nižší než jmenovitá hodnota. Výnos je pak daný rozdílem jmenovité hodnoty inkasované při splatnosti dluhopisu a pořizovací emisní hodnoty. Také tento výnos je při splatnosti dluhopisu zdaňován jako kapitálový výnos podle § 8, daní se tedy klasicky patnácti procenty.