Je po volbách, pozornost se obrací zpět k centrálním bankám - článek Ing. Pavla Hrušky z BGGROUPna www.kurzy.cz

Minulý týden dal investorům příležitost nahlédnout do logiky fungování finančních trhů možná hlouběji, než by se jim samotným líbilo. Situace opakující se sice častěji než jednou za deset let, ale přesto výjimečná. Ještě v den voleb bylo rozdělění dobra a zla, jak ho vnímali analytici a obchodníci, jasné. Očekávané vítězství Hillary Clintonové trhy vnímaly pozitivně. Rostoucí přesvědčení o výsledku voleb proto dalo rizikovým aktivům zelenou, když ne přímo k růstu, tak alespoň ke stabilizaci cen. Naopak možnost zvolení republikánského kandidáta byla spojena s řadou otázek týkajících se jeho budoucího vlivu na ekonomiku, jak tu americkou, tak i globální. Ten vedle plánů na investice do infrastruktury během své volební kampaně představil mimo jiné i plán na snížení korporátních daní a přislíbil větší ochranu amerického průmyslu před vnější nekalou konkurencí. Samotný ekonomický program pro trhy nebyl strašákem, tím byly spíše pochybnosti o schopnostech prezidentského kandidáta kontrolovat sebe sama při výkonu funkce.

Nejistota, spojená s případným nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA, se ale v okamžiku jeho zvolení změnila v sice nečekanou, ale přesto jistotu. Finanční trhy, pro které je příliš velký rozptyl a volatilita názorů na vývoj budoucích událostí nekomfortní, se zachovaly z tohoto pohledu logicky. V první reakci došlo k výprodejům na akciových trzích a naopak cena bezpečných aktiv, vládních dluhopisů a drahých kovů, rostla. V ranních hodinách ale došlo k obratu a během dne k postupnému,avšak vytrvalému návratu cen na předvolební hodnoty. Dnes, týden po uvedené události, atakují dolarové akciové indexy dokonce svá historická maxima, ovšem již za současného růstu výnosů z vládních cenných papírů. Ty na delším konci výnosové křivky poskočily během týdne o 0,40% (10Y 2,22%; 30Y 3% p.a.). Můžeme pouze hádat, kdo byl v povolební den na straně prodávající akcie a kdo na straně nakupující. Jednoznačné však je, že síla nakupujících pokryla bez problému prodejní tlaky. Pokud i zde platí přírodní zákony, pak na straně prodejců prchajících z předem definované negativní situace, byli, z pohledu finanční síly, ti “slabší” jedinci. Je-li tomu tak a institucionální investoři a obchodníci vrátily cenu akciových indexů na předvolební hodnoty, nemělo by k poklesu cen dojít dříve než minimálně po realizaci stop loss krátkých obchodů sjednaných během návratu cen po nočních výprodejích.

Kostky jsou vrženy, Donald Trump je prezidentem. Pozornost FT se tak může obrátit zpět k běžným starostem, tzn. odhadování vývoje měnové politiky centrálních bank. Letošní prosinec bude z tohoto pohledu stejně zajímavý jako ten loňský. Zkraje měsíce (8.12.) bude zasedat ECB. Od té se převratné události tentokrát neočekávají, postačí, pokud potvrdí svá dřívější prohlášení ohledně horizontu ukončení programů QE. Významným faktorem, který by ECB musela při svém rozhodování o jarním termínu ukončení vzít v potaz, bude italské referendum o ústavních změnách (4.12.). Změny, o kterých se bude rozhodovat, by měly vést k posílení pozice budoucích vlád, které by tak snadněji mohly uskutečňovat své volební programy. S pozitivním výsledkem referenda spojil svou budoucnost předseda vlády Matteo Renzi, takže v případě negativního výsledku budou ve hře mimořádné volby. Na výsledky čeká také poslední ratingová agentura (DBRS) držící rating Itálie na nejnižším stupni kategorie “A”. Snížení ratingu o jediný stupeň by vedlo k aktivaci pravidla ECB o výši kolaterálu poskytovaného za likviditu čerpanou italskými bankami. Ty by pak musely krýt své výpůjčky od centrální banky vyšším počtem cenných papírů, což by ještě více zatížilo jejich nezdravé bilance. V případě, že by toto referendum, resp. jeho výsledek vedl k růstu výnosů italských vládních dluhopisů oproti německým, mohla by ECB posunout termín ukončení kvantitativního uvolňování blíže ke konci roku 2017.

Jako hlavní hvězda prosincového měnověpolitického programu vystoupí FED. Zasedání výboru rozhodujícího o změně nastavení měnové politiky se uskuteční 13.-14. prosince. FOMC bude mít k dispozici novou zprávu o vývoji ekonomiky, kterou na závěrečné tiskové konferenci okomentuje jeho předsedkyně Janet Yellen. Zde již jsou očekávání, na rozdíl od ECB, značně vyšší. Ze strany zástupců americké centrální banky jsou stále slyšet jestřábí komentáře, připravující trhy na zvýšení sazby. Opodstatněným odkladem akce mohly být turbulence na finančních trzích způsobené nečekaným výsledkem prezidentských voleb. Ty se však, s výjimkou inkriminovaného dne, nekonají, takže s ohledem na stále slušná čísla přicházející z ekonomiky USA, by odložení zvýšení sazby bylo velkým zklamáním s potenciálem na nějakou dobu ukončit období posilujícího dolaru a rostoucích výnosů. Spolu s tím by pravděpodobně znovu nabralo na síle poslední měsíce váhající zlato. To momentálně ztrácí nejen oproti dolaru, ale také euru. Další pokles jeho ceny by musel být způsoben výrazným posílením dolaru vůči EUR (při paritě by jeho cena dnes byla 1140 USD/oz.), resp. posílením EUR vůči zlatu, což je vzhledem k současné politice ECB méně pravděpodobné. U akciových indexů, zejména těch amerických, se neodvažuji odhadovat směr jejich dalšího vývoje ani se slovy pravděpodobně a možná na začátku věty, a to bez ohledu na výsledek prosincového zasedání.

Na závěr ještě vyhlásím vítěze minulého týdne. Tím se stává podzimní otloukánek, britská libra, které se daří držet s posilujícím dolarem krok. Nutno však dodat, že prostor na posílení si od červnového brexitu libra vytvořila více než dostatečný.

Zdroj: http://www.kurzy.cz/zpravy/411658-je-po-volbach-pozornost-se-obraci-zpet-k-centralnim-bankam/